Výběr modelu poskytování služeb

Výběr konkrétního modelu poskytování behaviorálních služeb na dálku ovlivňují jak dovednosti klienta, tak schopnosti pečovatele. Po posouzení technických možností a způsobilosti rodiny klienta je třeba podniknout další kroky a posoudit chování klienta, dovednosti pečovatele, dostupnost časů a místa pro poskytování služby. Teprve poté je možné určit, který model je nejvhodnější. Níže je popsaných pět hlavních modelových možností:

model služeb částečně poskytovaných na dálku,
model služeb plně poskytovaných na dálku,
model intervence poskytované pečovatelem,
model konzultací pro pečovatele a asynchronní model školení pro pečovatele.

Rozhodovací diagram, který je možné použít jako pomůcku při výběru nejvhodnějšího modelu poskytování služeb, je uveden na obrázku 4.

a) Model služeb částečně poskytovaných na dálku

V modelu služeb částečně poskytovaných na dálku (částečný online model) poskytuje služby behaviorální technik nebo jiný odborník osobně v domácím prostředí klienta, zatímco behaviorální analytik poskytuje klinický dohled na dálku, ať už synchronně nebo asynchronně. Tento model umožňuje pokračovat v klientově současném cíleném nebo komplexním programu ABA intervence v doporučeném rozsahu nebo částečně sníženém rozsahu.

b) Model služeb plně poskytovaných na dálku

V modelu služeb plně poskytovaných na dálku (přímý online model) jsou klientovi, který má potřebné dovednosti (viz níže), behaviorální služby poskytovány pouze na dálku, prostřednictvím synchronních zařízení. Tento model umožňuje pokračovat v klientově behaviorálním programu intervence v doporučeném rozsahu nebo částečně sníženém rozsahu.

c) Model intervence poskytované pečovatelem

V modelu intervence poskytované pečovatelem pokračuje pečovatel v provádění předepsaných postupů, ve kterých byl vyškolen, nebo je behaviorálním analytikem v reálném čase veden k provádění nových nebo upravených postupů s klientem. Rodič nebo jiný pečující tak pod supervizí behaviorálního analytika provádí přímou intervenci u dítěte. Tento model umožňuje klientovi dostávat alespoň omezenou úroveň služeb, například zaměřenou na rozvoj adaptivního chování nebo udržování denních rutin s cílem zabránit regresu, udržet fungování a/nebo snížit výskyt maladaptivního chování.

d) Model konzultací pro pečovatele

V modelu konzultací pro pečovatele na dálku (online konzultace s rodičem nebo pečovatelem bez přítomnosti dítěte) mohou pečovatelé využívat konzultace s behaviorálním analytikem o strategiích prevence regresu ze strany klienta a snížení pravděpodobnosti krizových situací. Dále může behaviorální analytik během těchto konzultací poskytovat pečovatelům synchronní školení o zavádění vybrané části postupů, které jsou považovány za vysoce prioritní a které jsou realizovatelné v rámci dovedností a možností pečovatelů. Tento model je vhodný pro intervenční postupy zaměřené na antecedenty, prevenci krizí a řešení individuálních problémů, které pečovatel považuje za důležité.

e) Asynchronní školení pro pečovatele

V modelu asynchronního školení pečovatelů se pečovatelé účastní asynchronních školení, přístupných prostřednictvím e-learningových platforem. Díky využití samostudia tento model nevyžaduje, aby byl pečovatel dostupný v určitou dobu. Školení jsou poskytována na základě předem vyhodnocených potřeb rodiny. Do školení může být zakomponováno také přímé a nepřímé hodnocení chování pečovatele a klienta. Tento model je zaměřen na předávání znalostí pečujícím osobám. Ty je pak dále mohou samy uplatňovat při práci s dítětem.

Obrázek 4: Rozhodovací diagram pro výběr modelu služeb pro klienty/pečovatele

Rozhodovací diagram pro výběr modelu poskytování služeb

Při rozhodování o tom, jaký model behaviorálních služeb poskytovaných na dálku může být pro klienta nejvhodnější, je možné použít rozhodovací diagram. Rozhodování o vhodném modelu se provádí tehdy, pokud není možné poskytovat služby osobně. Hlavní úvahy v rámci diagramu vycházejí z časových možností pečovatele a úrovně fungování klienta. V předchozím oddíle byly v rámci jednotlivých modelů nastíněny základní časové požadavky na pečovatele. Pro úroveň fungování klienta používáme pojmy nízká, střední a vysoká. Jedná se o obecné pojmy, které by měly sloužit jako obecné vodítko. Popis jednotlivých úrovní fungování klienta je popsán v tabulce 2. V rozhodovacím diagramu je používán také pojem "klientovy vlastní počítačové dovednosti". Dle BHCOE (2021) za "klientovy vlastní počítačové dovednosti" považujeme to, že klient je schopen:

Podívat se na obrazovku poté, co prostřednictvím videohovoru uslyší své jméno.
Přijít do prostoru, kde má probíhat intervence, poté, co jej o to někdo prostřednictvím videa požádá.
Reagovat na dříve zvládnuté požadavky jako jsou pokyny předávané prostřednictvím videa (např. vykonávat jednoduché úkony, napodobovat nebo přinášet věci).
Rozpoznávat předměty na obrazovce receptivně a reagovat na ně expresivně (např. "Dotkni se stromu" nebo "Co je to?").
Reagovat na pochvalu prostřednictvím videa.
Zůstat sedět na místě během videohovoru bez pobídek od rodinných příslušníků a dalších osob v místnosti.
Věnovat pozornost obrazovce, aniž by se u klienta vyskytovalo problémové chování, jako je přepínání na jinou obrazovku nebo opakované mačkání tlačítek na zařízení.

Nízká úroveň dovedností	Střední úroveň dovedností	Vysoká úroveň dovedností
Nižší úroveň verbálního chování (zatím nemluví, nevydrží poslouchat jiné mluvčí), chybějící základní adaptivní dovednosti, vysoká úroveň problémového chování.	Ovládá některé základní dovednosti, nízká až střední úroveň problémového chování, speciální potřeby zvladatelné pečovatelem. Klient může těžit zejména z předepsaných postupů, které jsou přirozenější a zahrnují další členy domácnosti.	Základní sdílená pozornost, motorická imitace, zvuková imitace (echo), schopnost rozlišování, schopnost řídit se jednokrokovými pokyny, schopnost samostatně sedět u videokonferenčního zařízení po dobu 10 minut, schopnost účastnit se typického sezení bez asistence pečovatelů, nízká úroveň obav o bezpečnost klienta.

Tab. 2: Posouzení úrovně dovedností klienta