Příprava poskytovatele behaviorálních služeb na dálku

Aplikovaná behaviorální analýza (ABA) se opírá o přímé pozorování a měření toho, jak se proměňují dovednosti klienta. Pomocí přímého pozorování, měření a funkční analýzy vztahů mezi prostředím a chováním a také přímou aplikací technik založených na antecedentech a následcích se snaží podpořit změnu v chování. Proto je optimálním a standardním prostředím pro provádění ABA intervencí osobní kontakt. Klient by se měl osobně setkávat s behaviorálním analytikem minimálně čtyřikrát ročně v přibližně tříměsíčních intervalech, další pravidelná sezení jsou pak vedena behaviorálním technikem, jiným odborníkem nebo proškoleným rodičem. Mohou však nastat výjimečné situace či okolnosti, kdy klient potřebuje službu využívat, ale z důvodu geografické vzdálenosti nebo ze zdravotních důvodů není služba dostupná. V těchto výjimečných situacích lze zvážit jiné možnosti, například poskytování služby na dálku (online). Prvním krokem při přechodu na provádění behaviorálních intervencí na dálku je zjištění, zda a nakolik poskytovatel dokáže službu poskytovat. Dále by bylo vhodné přihlédnout k právním a bezpečnostním aspektům poskytování online intervencí uvedených v příloze A (.pdf).

Výrazem klient označujeme osobu, které je behaviorální intervence primárně určena. Typicky se jedná o dítě s neurovývojovým postižením. Jako synonymum k termínu klient je v textu používáno slovo dítě. V praxi však může být behaviorální intervence poskytována i dospělým osobám, a to jak s plnou, tak omezenou způsobilostí k právním úkonům.

Posouzení potřeb klientů

Před nabídnutím behaviorální služby na dálku je třeba zjistit, zda jsou splněny podmínky, uvedené na obrázku 1, aby služba mohla skutečně probíhat. Posouzení potřeb klientů a jejich rodin by mělo zahrnovat:

Zjišťování zájmu o online služby v daném regionu.
Průzkum zájmu současných rodin klientů s cílem zjistit, zda by služby poskytované na dálku byly využívány.
Posouzení možností financování online služby.
Posouzení dostupnosti software a hardware na straně poskytovatele služby, aby bylo jasné, zda není nutné pro poskytování služeb na dálku zajistit další vybavení.

Příprava na poskytování online služby

Existují dva hlavní způsoby poskytování behaviorálních služeb na dálku. Tyto kategorie se rozlišují na základě (ne)přítomnosti poskytovatele služby, klienta a jeho rodičů či jiných pečovatelů ve stejném čase a způsobu jejich účasti. Synchronní podpora neboli podpora v reálném čase může zahrnovat individuální setkání rodiče a behaviorálního analytika nebo individuální poskytování péče behaviorálního technika dítěti, které se uskutečňují prostřednictvím videokonference nebo telefonicky (viz příklad na obrázku 2).

Asynchronní podpora, kdy se terapeut a klient nesetkávají ve stejném čase, může zahrnovat zasílání videí rodiči terapeutům, prohlížení videí terapeuty, prohlížení elektronických výukových materiálů rodiči, nebo sledování záznamů o chování klienta na dálku (např. spánkové vzorce) (viz příklad na obrázku 3).

Příprava spolupracovníků

Pravděpodobně bude nutné vyškolit spolupracovníky (behaviorální techniky a další odborníky) v používání technologií, využitelných pro poskytování služeb na dálku. Před zahájením školení je vhodné vyhodnotit úroveň jejich kompetencí pomocí následujících otázek (BAYADA Home Health Care, 2019; Schlaak, 2018):

Mají spolupracovníci přístup k internetu, e-mailu a dostatečně kvalitní připojení pro online sezení?
Dokážou spolupracovníci navázat audio a video spojení pro online sezení?
Dokážou spolupracovníci používat anotační funkce videokonferenčního softwaru (např. zvýrazňovač, šipky, textové pole, chatovací funkce)?
Dokážou spolupracovníci spravovat účty, osobní nastavení a ovládání soukromí v online aplikacích pro poskytování behaviorálních služeb na dálku?
Dokážou spolupracovníci vyřešit problémy se zvukem a videem na svém počítači?
Dokážou spolupracovníci vyřešit problémy se softwarem (např. když zmizí myš, nebo program neodpovídá) na svém počítači?
Umí spolupracovníci vyřešit problémy s přídavnými zařízeními (např. tiskárna, kamera)?
Dokážou spolupracovníci použít alternativní (záložní) způsob spojení (např. chytrý telefon, e-mail) k vyřešení problémů s připojením nebo ke změně termínu sezení? Umí spolupracovníci provést záznam o vzniklých technických potížích a požádat o pomoc při opakujících se problémech?
Dokážou spolupracovníci samostatně vytvořit potřebné účty v nových platformách?
Mají spolupracovníci přehled v právních otázkách spojených s poskytováním behaviorálních služeb na dálku?
Mají spolupracovníci přístup k nějakému pracovnímu místu s dostatečným soukromím, kde na stěnách nevisí soukromé/nevhodné materiály, obrazovka je mimo dohled ostatních a kde nejsou žádná nahrávací zařízení?
Znají spolupracovníci zásady bezpečnosti práce při užívání elektrických zařízení a ICT (kabely, zástrčky a další zařízení)?
Vědí spolupracovníci, že by během sezení neměli používat veřejné (sdílené) připojení k internetu?
Jsou spolupracovníci obeznámeni s postupem, koho kontaktovat v případě výpadku napájení zařízení a mají záložní zdroje (např. baterii)?